Adam Smith - Prozíravost

Tento uryvek patří A.Smithovi, v citaci je uvedené odkud je převzán.

A. Smith - Teorie mravních citů   (vydáno r. 1759)
[Liberální institut Praha 2005, část IV, ODD. I Prozíravost, 6-10,13,14]

Péče o zdraví, o blahobyt, o postavení a pověst jedince, o předměty na nichž – jak se předpokládá-podstatnou měrou závisí jeho spokojenost a štěstí v tomto životě, jsou považovány za patřičný úkol té ctnosti, která se běžně nazývá prozíravostí.

Již bylo ukázáno, že více trpíme, když spadneme z lepší situace do horší, než natolik se dokážeme radovat, když se pozvedneme z horší do lepší. Proto je prvním a hlavním cílem prozíravost jistota. Prozíravost působí proti tomu, aby člověk vystavil své zdraví, svůj blahobyt, své postavení nebo pověst jakémukoli druhu nebezpečí. Je spíše opatrná než podnikavá a snaží se spíš o zachování výhod. Zásadně nám doporučuje takové metody zvyšování blahobytu, které nás nevystavují žádné ztrátě nebo nebezpečí: skutečné znalosti a um ve svém řemesle nebo povolání, vytrvalost a píli při jeho vykonávání, skromnost a dokonce určitou míru šetrnosti ve výdajích.

Prozíravý člověk vždy studuje vážně a opravdově, aby porozuměl všemu, o čem tvrdí, že se v tom vyzná, a ne proto, aby přesvědčil jiné lidi, že tomu rozumí. A ačkoli jeho schopnosti nemusí být vždy oslnivé, jsou v každém případě naprosto nefalšované. Nesnaží se vás ošidit vychytralými prostředky prohnaného podvodníka ani zpupným chováním domýšlivého školometa (pozn. člověk držící se úzkostlivě a mechanicky známých předloh), ani sebejistými výroky povrchního a nerozvážného jedince. Nehonosí se dokonce asi schopnostmi, které ovládá. Jeho řeč je jednoduchá a zdrženlivá a staví se proti všemu ukecanému chytráctví, kterým se jiní lidé tak často snaží vetřít do veřejného povědomí vážnosti. Při získávání všeobecné úcty ve svém povolání se přirozeně může spoléhat na své pevné znalosti a schopnosti, nikdy neuvažuje o tom, že by si pěstoval přízeň členů těch malých klubů a intrikánských klik, kteří se v humanitních i přírodovědných oborech tak často staví do role nejvyšších posuzovatelů zásluh a kteří se ve svých oborech snaží vzájemně velebit sví nadání a ctnosti a napadat cokoli, co jim může konkurovat. Pokud se vůbec někdy spojí s takovou společností, je to výhradně v sebeobraně; ne proto, aby šidil lidi, ale aby zabránil lidem v konkrétní společnosti nebo v nějakém podobném klubu, aby ho nešidili a neškodili mu štvaním, drby nebo intrikováním.

Prozíravý člověk je vždy upřímný, cítí hrůzu z pouhé myšlenky na to, že by se vystavil ostudě, která provází každé odhalení falše. Ale i když je vždy upřímný, není pokaždé otevřený a sdílný, a i když nikdy neříká nic než pravdu, není-li patřičně vyzván, necítí se vždy vázán říci celou pravdu. Jak je opatrný v jednání, tak je zdrženlivý v řeči a nikdy unáhleně nebo bezdůvodně nevnucuje své názory na věci nebo osoby.
Prozíravý člověk, i když nemusí pokaždé vynikat mimořádnou citlivostí, je vždy velice způsobilý pro přátelství. Jeho přátelství však není tím žhavým a vášnivým, ale často přechodným vzplanutím, jež připadá tak skvělé velkorysosti mladých a nezkušených. Je to klidná, ale pevná a věrná oddanost několika prověřeným a pečlivě vybraným přátelům. K jejich výběru ho nevede závrať působící obdivování zářivých úspěchů, ale střízlivá úcta ke slušnosti, taktu a dobrému chování. Ale i když je schopný přátelství, není příliš ochoten k obecné družnosti. Zřídka navštěvuje stolní společnosti, které se vyznačují žoviálností a veselostí hovoru, a ještě méně v nich hraje nějakou úlohu. Jejich životní styl by příliš často mohl být překážkou regulérnosti jeho zdrženlivosti, mohl by narušovat vytrvalost jeho píle nebo přísnost jeho střídmosti.
Ale i když jeho řeč nemusí být pokaždé živá ani zábavná, nikdy není ani trochu urážlivá. Nesnáší myšlenku, že by se provinil nějakou urážkou nebo hrubostí. Nikdy o nikom nesmýšlí neslušně a za všech běžných situací se snaží sobě rovným dát spíše přednost, než aby se nad ně povyšoval. Jak ve svém jednání, tak v řečí přísně dodržuje pravidla slušného chování a s téměř náboženskou úzkostlivostí dbá ve všem na zavedené dobré způsoby a společenské obřady. V tomto ohledu dává mnohem lepší příklad, než jak je tomu často u lidí, kteří k tomu mají mnohem skvělejší vlohy a schopnosti. Kteří ve svých dobách, od časů Sókrata a Aristippa až po dobu dr. Swifta a Voltaira a od doby krále Filipa A Alexandra Velikého až po období ruského cara Petra I., příliš často vyznačovali naprosto nepatřičným a dokonce nestoudným pohrdáním veškerou běžnou slušností v životě i v řeči a kteří tím dali velice škodlivý příklad těm, jež se jím chtějí podobat a jež se velice často spokojí s napodobováním hlouposti, aniž by se snažili dosáhnout jejich předností…

…

Prozíravý člověk na sebe nechce vzít žádnou odpovědnost, kterou mu neuloží jeho povinnosti. Nečiní se ve věcech, na nichž nemá vlastní zájem; nevměšuje se do záležitostí jiných lidí; není samozvaným rádcem a poradcem, jenž vnucuje své rady, kde si je nikdo nežádá. Nakolik mu jeho povinnosti dovolí, omezuje se na své vlastní záležitosti a nemá zálibu v té pošetilé důležitosti, kterou mnozí lidé touží čerpat z toho, že se jim zdá, že mají jistý vliv na řízení věcí jiných lidí. Protiví se vstupovat do jakýchkoli stranických sporů, nenávidí politikaření a nikdy se příliš nežene, aby naslouchal hlasu dokonce i ušlechtilé a velké ctižádosti. Je-li jasně vyzván, neodmítne službu své vlasti, ale nebude kout pikle, aby se do ní prosadil, a byl by mnohem raději, kdyby byly veřejné záležitosti dobře řízeny někým jiným, než aby on sám měl při řízení nějaké nepříjemnosti a nesl odpovědnost. Na dně svého srdce by dával přednost nerušenému potěšení z bezpečného klidu nejen před vší marnivou nádherou dosažených cílů ctižádosti, ale i před skutečnou a skvělou slávou z vykonaných největších nejvelkodušnějších činů.

Krátce řečeno, když je prozíravost zaměřena pouze na péči o zdraví, o blahobyt, o postavení a pověst jednotlivce, pak ačkoli je považována za nanejvýš úctyhodnou, a dokonce do určité míry za přívětivou a sympatickou vlastnost, přesto se na ni nikdy nehledí jako na ctnost, která by zajištovala ze všech ctností největší přízeň a byla nejvíce povznášející. Vzbuzuje určitou chladnou úctu, ale zdá se, že nevybízí k nějaké příliš horoucí lásce a obdivu.

Hodnocení prvních dvou semestrů VUT FP , Manažerská informatika, 2011/2012

Z menším zpožděním přináším svůj pohled na rok strávený na Vysokém učení technickém Fakultě podnikatelské v Bc. oboru Manažerská informatika , byl jsem 1. ročník 2011/2012. Dávám hodnocení každého předmětu v semestru.

Pozn: Od roku 2013/ 2014 je pozměněn studijní program, hlavně v prvních dvou semestrech !
Více na stránkách:
https://www.vutbr.cz/studium/ects-katalog/detail-oboru?oid=8966

První semestr

Algoritmizace a programovací techniky

 

Už podle názvu je patrné, že jde o klasické programováni konkrétně v jazyce Pascal. Přednášky nás seznámily stím, co se bude dělat na cvičení. Účast na přednaškách nebyla valná, šlo to udělat i bez nich, ostatně přednášející stále opakoval, že programovaní si musíme zkusit sami. Na první (nebo spíš druhé) hodině cvičení jsme dostali rozřazovací příklad. Nepamatuji se konkrétně na zadání, bylo to celkem jednoduché stačilo, kdybych si trochu pocvičil syntaxi v Pascalu a měl bych to (zápočet), ale neměl. Cvičící byli dva,  měl jsem chlápka, který hodil na plátno příklad, dal nám 10 -20 min podle obtížnosti na naprogramování. Byl celkem vstřícný museli jsme ptát, aby vysvětlil trochu více. Jiné skupiny měli ženskou, ale nevím, jestli byla lepší, asi jak pro koho. Začíná se vše od začátku, ify,cykly, na vše jednoduché příklady typu faktoriálu, kalkulačky. Zlehka jsme se dotkli práce se soubory, o pointrech nebyla řeč vůbec. S rozsahem jsem byl spokojený. Program, ve kterém jsme psali, jménem  Free Pascal působil celkem „DOSovsky“. Odhaduji, že jsme jeden s posledních ročníků, který ho používal. 

Tento předmět neudělalo 30-40% lidí a zdál se být nejtěžší.  Neudělali to podle mě lidé, kteří o programování v životě předtím nezavadili nebo se na to úplně vykašlali. „Naučit“ se programovat za půl roku je výzva, můžete jen pochytit základy, trochu se váš mozek naučí chápat algoritmy a rozumět jim. Ovšem samotná tvorba algoritmů, to chce prostě sedět a psát programy sám. Zde byl asi problém. Tříbení programátorských schopností  je potom práce na celý život. Záleží samozřejmě na šikovnosti jednotlivce. Pokud  se dostanete na předtermín, konkrétní lidi vybírá cvičící, asi 30 lidí (sebechvála smrdí ,ale včetně mě) :-) dostanete A automaticky.

Datové a funkční modelování

 

Předmět pojatý v celku pohodově, opět se začíná úplně od začátku. Přednášky mě celkem bavily, přednášející uměl zaujmout. Cvičící vysvětloval srozumitelně, dokonce i poradil. Pokud jste dávali pozor na cvičení a nekoukali do zdi nebo facebooku (ano i takoví jsou), stačilo to. Naučíte se identifikovat a popisovat okolní svět způsobem, kterému rozumí počítačové databáze. Porozumíte tvorbě entit, jejich atributů, zaznamenávat data z různých pohledů, vývojový diagram, stavový diagram, toky dat atd. Čekal nás jeden malý projekt v Microsoft Accessu, téma bylo volitelné, prakticky cokoli, zvolil jsem si autobusové spoje. Rozsah předmětu byl akorát na pochopení základů, žádné velké věci. Většina lidí ho udělala, zkoušející byl celkem rozumný. Považuji ho za jeden z nejužitečnějších v prvním semestru.

Diskrétní matematika

 

Tato matika byla přívětivá, tak akorát náročná(jak pro koho) s učitelem nejspíš nějakého tureckého původu.  Vysvětloval srozumitelně, 3x se ptal, jestli tomu rozumíme, připadal jsem si jak na střední. Navíc z celé diskrétní matiky vybíral takové ty základy, což je dobře. Ekonom překoná a informatika neurazí. Ke grupám a dalším takovým věcem jsme se nedostali, myslím že by to bylo stejně zbytečné, algoritmem hledáním nejkratší cesty (užitečná věc) to skončilo. Pochopíte Booleovu algebru , základy logiky, výroky atd.

Matematika 1

 

Matematiky  1 se jistě mnozí obávali, ale nebylo to zas tak obtížné, vlastně ti co přišli z gymplu( nebo měli gympláckou matiku) jenom opakovali . Brali se jen derivace a průběhem funkce jsme skončili, závěrečná písemka byla srovnatelná s mojí maturitou z matiky na lyceu. Systém je nastaven tak že se píše jedna zkouška uprostřed a jedna na konci semestru, pokud nemáte dostatečný počet bodů, nemáte zápočet. Samotná zkouška je taky písemná a potom ji s vámi osobně opraví. O vašem osudu, to jestli budete mít zápočet, rozhoduje něco přes 15 příkladů (+opravné termíny). Zde bych zmínil, že nevýhodu měli ti, co psali zápočty první (jak to tak bývá, stím se těžko něco udělá).O pojmu spravedlnost, by se tady mohla vést vášnivá debata. Zdálo se, že se s tím všichni  nějak smířili, ostatně když už má každý druhy smartphone v kapse pak něco hlídejte.

Základy PC

 

Jméno Základy PC, vystihuje snad pouze přednáškovou část. Dozvíte se např. tak neuvěřitelnou věc typu z čeho se skládá počítač, dokážete si představit, jaká byla účast. Cvičení  by se to spíš jmenovat nějak ve stylu, „Základy práce s kancelářskými aplikacemi , obzvláště z Excelem.“  Cvičící za 15-30 min něco ukázal s Wordem, Excelem, takové různé vychytávky typu kontingenčních tabulek, seznamy atd.., pak jsme se mohli ptát, nebo jít domů.  Nutno říct, že nějaké zapálení pro to, tam zůstat hodinu a půl nikdo neměl, ani cvičící. V průběhu roku jsou tři testy na počítači, pak ještě projekt za  15 bodu (které dostanou všichni kdo ho udělají), dohromady musíte mít aspoň 50 bodů  na zápočet myslím. Na zkoušku je nějaký test hodně podobný tomu vstupnímu, takže ABCD učivo z přednášek. Tento předmět musím potupně opakovat, na písemky bylo málo času, zmatkoval jsem a někdy jsem nepochopil, za co přesně dává body. Těsně mi nevyšel zápočet.

Druhý semestr

 

Databázové systémy

 

Předmět navazuje na Datové a funkční modelování. “Navazuje“ myslím skutečně navazovat, ne nějakou frázi z popisu předmětu. Poznatky z minula celkem z velké části využijete. Pro ekonomy možná po algoritmech další úskalí, posadí vás před počítač, prázdnou stránku a kóduj. Naučíte se jazyk T-SQL , když se tomu budete věnovat, tak na dobré úrovni, dostanete se triggerům nebo transakcím. Dostali jsme jeden celkem rozsáhlý projekt, zadání bylo takové trochu chaotické,  později upřesněné. Hodnocení probíhalo tak, že jste cca 5 -10min povídali o vašem projektu u počítače. Bud jste dostal méně nebo více bodů hlavně, že něco bylo. Kdo chtěl, mohl si hodiny a hodiny hrát, kdo ne tak prošel i se štěstím s nějakým základem. Zkouška byla se mi zdá dost o náhodě, kdo trefil dobré zadání tak to dal, někdo dostal hnusné a trápil se na několik termínů. Většinou to bylo ve smyslu 20- 30 min naprogramovat proceduru. Potom samozřejmě ještě ústní teorie.Měl jsem A.

Matematika 2

 

Trochu navazuje na matematiku 1, brali jsme integrály, nepřišlo mi to náročné, ale opět o vašem osudu rozhodne pár příkladů a to jestli nejste náhodou v první skupině.Něco naučit , zopakovat je samozřejmě třeba. Profesor je stejný jako v matematice 1.

Makroekonomie

 

Musím říct, že jsem byl na tento předmět zvědavý. Jsem duší spíše informatik, ale vím, že kdo zná ekonomická pravidla vládne světu :-). Z knihovny jsem si půjčil takovou zelenou knihu Ekonomie pana Holmana, která byla psaná velice, ale velice dobře. Dále taky Teorii mravních citů a Bohatství národů od Adama Smithe. S těmito knihami byl předmět v celku easy. Přednášky byly zábavné jen v první části, kdy pan docent komentoval aktuality, pak probral teorii . Na cvičení nás měl taky člověk, který byl v celku jako zapálený ekonom , ale trvala jenom hodinu , což mi připadalo málo. Zkouška byla zajímavá, je formou testu a, b, c  , v každém testu asi 20-30 otázek , vybráno ze seznamu asi 200-500 otázek. Variant  testů bylo asi 40, otázky nebyly úplně triviální, chtělo se to učit, ale klíčem je pochopení zákona nabídky a poptávky na to se vše nabaluje. Ekonomie je rozhodně zajímavá věda. Z pohledu ekonoma vypadá svět rozhodně jinak. Samolibě se snaží  jaksi "předpokládat " chování  lidí a s těchto "předpokladů" potom skládá různé grafy a vůbec to místy působí, jako bychom chtěli popsat nepopsatelné, někdy  to jde líp, někdy hůř . Předmět se mi líbil a určitě rozumím ekonomickým zprávám zase z trochu širšího hlediska :-). Jinak jsem dostal B tuším.

Kancelářské aplikace

 

Za kancelářskými aplikacemi se neskrývá nic jiného než vývojář v Excelu, konkrétně Visual Basic for application. Je to v podstatě taková zkrácená verze jazyka Visual Basic. Cvičící i přednášejí byli stejní jako v algoritmech v prvním semestru, takže se předmět nese v totožném duchu . Myslím že to nebylo pro většinu tak obtížné jako algoritmy, mnohdy lidé co neudělali algoritmy tohle zvládli.Já jsem se stím prostředím musel trochu seznámit, v algoritmech mi konzolovka přišla celkem blízká, ale programováni v excelu, to byla pro mě novinka. Nutno říct, že se naučíte poměrně užitečné věci, které se budou v budoucnu jistě hodit, dojde vám, že  v excelu nemusíte nic dělat dvakrát, stačí si na to napsat makro. Dokonce jsem  tátovi zkoušel něco do práce, i když se to moc nepovedlo…  Koneckonců v excelu dělá skoro každý, takže doporučuju dávat pozor.  

Principy učetnictví

 

Z tohoto předmětu jsem měl trochu obavy, s účetnictvím jsem se předtím vůbec nesetkal. Někteří to vyloženě opakovali ze střední. Na přednášky skoro nikdo nechodil, měla je taková starší paní a moc nezaujala. Naštěstí to nebylo tak obtížné, stačilo chodit na cvičení, ale tam zároveň dávat pozor, nekoukat do zdi a každy tyden před dalším cvikem hodinu zopakovat. Jinak jsme měli ta cvika takovou krásnou docentku, mluvila nahlas (nebo spíš pronikavě) a trochu z ní šel strach. Ke konci nějak onemocněla a místo ní se objevil  mladý docent, který  tak nahlas nemluvil, ale látku vysvětloval krásně. Každopádně mě předmět nějak zvlášt neoslovil, hlavně že to mám (za C).

Angličtiny

 

V prvním i ve druhém semestru jsem měl angličtinu. Kdo si troufl hned na těžší  angličtinu mohl si ji vybrat a měl po zímním semestru pokoj. Kdo ne měl nejdříve v zimě lehčí a potom v letě těžší hodiny. Pozor, musel jsem si vybrat už při zápisu. Byla jen hodina týdně, v prvním semestru jsem měl pana K., pohodář skoro se tam nemuselo chodit. Ve druhém semestru jsem chtěl zkusit někoho jiného, vybral jsem paní R., její systém byl o poznání organizovanější a nejspíše se člověk naučil více, ale musel i něco udělat. Zápočet byl formou testu a,b,c Zkouška písemná a poslech. Zápočet se mi zdál zákeřnější, ale nějak jsem to udělal.



Poznámka: Níže je čistě mé, subjektivní hodnocení.

Tak to bylo takové letmé hodnocení, šlo toho napsat více, ale myslím že to stačí. Po prvním roce si myslím, že to není vyloženě lehký nebo těžký obor. Měl jsem dost volného času, pro své zájmy, což je dobře. Spousta lidí tady má jistě i nějakou práci či brigádu, vždyt je to přece podnikatelská fakulta. Člověk na  vysoké by se měl asi vyvíjet jednak svým rámcovým bc. oborem, ale i směrem, který si v něm sám vybere, tedy přesněji, soustředit se na ty předměty, které jej konkrétně zajímají, což tady lze a je to, dle mého, správně.

Někde děláte od rána do večera na projektech, které vám předem určí, což samozřejmě někomu vyhovuje, ale zbyde vám  méně času na aktivity , které byste si rádi vyzkoušeli (at už jsou jakékoli) a pomohly (uškodily) vašemu rozvoji. Vysoká škola by vás měla (asi) zaměstnat, tak jako normální práce 6-10 hodin denně, pokud děláte více nebo méně, můžu jen konstatovat, že pravděpodobně je škola  pod nebo nad vaše schopnosti. A trpí bud váš osobní nebo váš karierní život, štěstí je dle mého správné hledat někde mezi. Je to  ovšem čistě věc ambicí, priorit a svobodné volby každého jednotlivce. Shrnuto, když se dělá cokoli užitečného s vášní, je to krásné, správné, jde to na lidech poznat a společnosti se to mnohonásobně vrací. To je ale na jiný článek. Důležité je najít si školu, která odpovídá vašim ambicím a ze které máte dobrý pocit. :-)

HHWeb Honza 

 Odkaz:
Hodnocení třetího semestru